Činnost skupiny za 2. pololetí 2018

Po záznamu květnové svatby jsme měli od natáčení podobných událostí na chvíli pauzu. Vždycky když jsme byli vyzváni k něčemu takovému, tak se jednalo o ojedinělou záležitost. A ta se nám podařila zopakovat na počátku července letošního roku. Je pravda, že tentokrát jsme se o tom nedozvěděli 14 dní předem, ale jen necelý týden. Byli jsme možná poslední naděje na to, že svatba bude nějakým způsobem natočena. Nemohli jsme tuhle šanci odmítnout. Měli jsme možnost udělat dobrou službu, a ještě navíc si připsat na konto další natočenou svatbu. Čekalo na nás ale mnohem více výzev než právě v květnu. Naším úkolem bylo zaznamenat nejen obřad, ale skoro celý svatební den. Od oddání přes oběd až po tanec novomanželů.

Svatba Nikoly a Petra Šanderových

Poučeni z první svatby jsme zakoupili konečně kvalitní mechanickou stabilizaci, na které jsme celý den měli připevněnou zrcadlovku. Ostření probíhalo manuálně, aby byl nahraný zvuk případně použitelný. Dále jsme během obřadu měli k dispozici další 2 kamery, které snímaly novomanžele. Zaváhali jsme bohužel v pár technických věcech, které se záhy musely v postprodukci složitě ladit.

Stabilizaci jsme koupili pouhý den před svatbou, ale naštěstí jsme se s ní stihli sžít a větší problém se nevyskytl, pokud pomineme, že držet toto několik kilogramů vážící zařízení po dobu celého obřadu nebylo jednoduché a občas se vyskytlo pár sekund, ve kterých se záběr vychyloval a potřeboval se srovnat. Tyto momenty naštěstí řešila druhá a třetí kamera.

Svatební auto

Je neskutečně fajn, když se drží rodinné tradice a u hudební rodinné oslavy ve Štěpánovicích to platí dvojnásob. Pražská a moravská větev jedné velké rodiny se sešla už pojedenácté. Po loňském desátém ročníku jsme byli opět požádáni, abychom se ujali záznamu celé události. Od minula jsme byli vybaveni zrcadlovkou i s externím mikrofonem a tu jsme pro změnu postavili na stativ. Loni jsme měli k dispozici jen jednu kameru na stabilizaci, ale tentokrát to už byla jedna kamera v akci a jedna na stativu. Mohli jsme si tedy opět vybírat ten nejlepší záběr, a tak nám nic neuniklo.

Natáčení rodinné akce

Čekání na signál vydání dokumentačního videa z jarní části Assassin Brno bylo asi nejdelší, co jsme zatím zažili. Naše očekávání bylo, že se vše povede a stihne už v květnu (měsíc po městské hře). Tam nás ale zastavilo spoustu dílčích úprav, které jsme museli provést. Bez titulků jsme polohotovou verzi prezentovali před jedním z hlavních vedoucích týmu, který si nás povolal do služby. Po tomto sezení nás čekalo ještě spoustu práce. Mimo hlavní sestřih jsme dali dohromady i krátkou upoutávku sestavenou z původního traileru na sestřih. Dotáčely se některé záběry, měnila se hudba, mnohokrát se předělávala finální část a přepisovaly se titulky se všemi možnými jmény.

Oznamovací plakátek

Po letních prázdninách bylo hotovo a blížilo se také spuštění registrací do podzimní části hry Assassin Brno. Tento velký den byl využit cíleně k větší propagaci hry, protože se právě do podzimní části mohl přihlásit téměř kdokoli, kdo splnil pár jednoduchých podmínek. Obě videa tedy spatřila světlo světa 17. září 2018 odpoledne. Oficiálně je najdete na stránkách hry, které obsahují doprovodný text ke všem stanovištím a backstory k celé jarní části. Přispěli jsme tak k vizuálnímu dokreslení celého klání. I ti, kteří by nevěděli, o čem vlastně tato hra byla, si o tom mohou něco přečíst. Spoustu otázek doprovodný text zodpovídá.

Mapa stanovišť

Katolické gymnázium Třebíč v tomto školním roce slaví půlkulaté výročí 25 let od založení. Na oslavu této události se nyní staví zbrusu nová budova, ale nejen to. Celý tento rok oslavy doprovází řada speciálních akcí pro studenty i veřejnost nějakým způsobem spojenou se školou. První vlaštovkou bylo v polovině září vyhlášení českého rekordu ve skládání papírových lodiček.

Plnění rekordu bylo vyhlášeno letos v březnu a od té doby byla celá škola plna košů právě na vhazování hotových a podepsaných papírových lodiček. Jako sběrná místa se připojila i řada se školou spřátelených institucí. Pravidlo toho celého bylo jediné – co člověk, to jedna lodička.

Rozložené lodičky

Co se týče naší role, tak ta spočívala v natočení všech řečí a průběhu sčítání. Shromažďovali jsme i spoustu doplňkových záběrů. Vše pomocí naší zrcadlovky na stabilizaci. S nečekaným bonusem přispěchal náš dlouholetý kamarád, který nám nabídl záběry ze svého drona. Ten během dopoledne létal nad náměstím a natáčel dění na místě. Dostalo se nám tak úplně první zkušenosti se záběry ze vzduchu. Ty pak dodaly výslednému videu úplně jinou atmosféru.

Video jsme koncipovali jako reportáž, která i krátkými hlasovými vstupy přibližovala divákům, o co na místě vlastně šlo. Stačilo nám jen pár důležitých sekund a bylo vyhráno.

Záběr z dronu

Nové zakázky si vždycky vyžádají nějaké nové vybavení. Ač nám samo o sobě nic nezaručuje a pokud ho pořídíme těsně před natáčením, dost tím riskujeme, že to nebude ono. Přesto jsme se takových věcí tento půlrok dopouštěli. Chceme stoupat kvalitou stále výš a bez zkoušení věcí až na dřeň bychom se daleko nedostali.

Před druhou svatbou jsme pořídili už druhou mechanickou stabilizaci, která nám přišla jen těsně. Odpoledne před tímto dnem jsme ji vyvažovali a zkoumali dokola různé tutoriály až se nám ji podařilo správně nastavit. S takto nastavenou stabilizací jsme jeli nejen na svatbu, ale ponechali jsme ji ve stejné podobě i po zbytek roku. Tuto koupi hodnotíme jako velmi výhodnou. Naše přechozí stabilizace za necelou tisícovku vůbec neřešila problémy, které jsme vyřešit chtěli, takže zůstala jen ležet na místě. Po letošní investici máme pocit, že máme konečně slušný kus kovu, který nám bude ještě dlouho dobře sloužit.

Mechanická stabilizace

Těsně před rodinnou akcí ve Štěpánovicích jsme zakoupili nás první externí mikrofon k zrcadlovce. Před ostrým provozem jsme ho zkoušeli jen málo, a tak nám později došlo, že zrovna na natáčení rodinné akce není moc vhodný a zvuková kvalita nebyla na náš vkus úplně nejlepší. Zvuk byl tichý, zašumělý a problém se zvukem autofokusu eliminován nebyl. Mikrofon dostane ještě pár šancí a testů, ale tento rok nás investice do něj mírně mrzela.

Externí mikrofon

Den před natáčením plesu v prosinci jsme pořídili také nový objektiv typu „pancake.“ Cílili jsme na objektiv vhodný na pořizování videa bez nároku na vlastní stabilizaci, ale s dobrou světelností a tichým zaostřováním. Po naší první zkušenosti s ním právě na plese se nám velmi osvědčil, ale odhalili jsme také několik jeho nedostatků, se kterými v budoucnu budeme dále pracovat. Celkově to ale byla dobrá volba a rozumná investice do budoucí tvorby se zrcadlovkou

24mm objektiv

Pražský filmový kufr nám loni trochu přirostl k srdci. Byla to úplně první filmařská soutěž, na které jsme se objevili osobně, ač bez jakýchkoli nominací. Jako běžní diváci jsme zkoumali tvorbu ostatních a čerpali jsme inspiraci na příští rok, kdy jsme chtěli dosáhnout nějakého svého úspěchu.

To se nám opravdu splnilo a pár dní před festivalovým dnem jsme se dozvěděli, že náš film Slowdown postoupil mezi nominované v kategorii Moje místo. V divácké částí jsme opět byli bez šancí, ale jak jsme se dozvěděli, že nás odborná porota nominovala, věděli jsme, že musíme být v sobotu na místě.

Promítací plátno PFK

Tentokrát to bylo v mnohém jiné. Místo Prahy 6 jsme se přesunuli metrem do Prahy 2. Konkrétně se celé dění přesunulo do Centra architektury a městského plánování (CAMP). Moderní prostory CAMPu nabídly mnohem větší rozlohu, a kromě kinosálu zde bylo také spoustu míst, kam se soustředili nejrůznější partneři soutěže se svými stánky. Namátkou to byl třeba Microsoft, u kterého jsme strávili opravdu mraky času.

Mraky času jsme také tradičně strávili sledováním filmů ostatních soutěžících. Na řadu později přišel i náš nominovaný snímek Slowdown. Bylo to první soutěžní promítání před cizími lidmi, u kterého jsme kdy byli. Pro začínající filmaře je to neskutečný zážitek. Ještě lepší zážitek však přišel nedlouho poté, kdy se předávala čestná uznání. Z rukou významných osobností z oblasti naší kinematografie jsme ho za náš krátký film získali.

Diplom za film Slowdown

Na to byla potřeba třída, která má na organizaci plesu opravdu malý rozpočet. A přesně taková třída nám byla jako rána z čistého nebe dohozena. Byla to náhrada za jeden z plesů, ze kterého jsme byli vyloučeni. Byli jsme za to neskutečně vděční a s nadšením jsme se na ples začali připravovat.

Problémem však bylo, že se ples konal za týden od tohoto dohození. Výbavu, kterou jsme měli vyhlédnutou na točení plesů jsme tedy obratem museli objednat. Jednalo se o 24mm objektiv a náhradní baterii do zrcadlovky. Kvůli předvánočnímu shonu na zásilkových službách jsme mysleli, že tyto věci nestihnou do data plesu dorazit, ale situace byla jiná. Den před plesem jsme dostali pokyn k vyzvednutí zásilky. Na vyzkoušení našeho nového vybavení zbylo jen pár hodin a šli jsme tedy do menšího risku.

Vystoupení rytířů

Na místě konání plesu jsme se začali pohybovat už hodinu před zahájením, což nám dalo prostor si vše otestovat. Připravit si pozici kamery na pozdější natáčení půlnočního překvapení a nastavit si stabilizaci v kombinaci s novým objektivem. Pozvolna začaly proudit skupiny lidí, hlavně z řad rodičů maturantů a později také z řad školy a přátel. Celý večer k poslechu a tanci hrála kapela Rock String, tancovalo se, fungovala fotící bedýnka, hrála se tombola, čepovalo se pivo a míchaly se drinky. Všechno to jsme s dvěma kamerami zachycovali.

Prvním bodem programu bylo stužkování, na jehož natáčení jsme foťák vůbec poprvé přepnuli na 60 snímků za sekundu, aby se záběry později daly zpomalovat. To jsme si později neskutečně pochvalovali.

Kapela Rock String

Naše hlavní role nastala okolo půlnoci, kdy si maturanti připravili taneční vystoupení. Jak už to bývá, jednalo se o kompilaci největších ujetostí, které nás jen mohly napadnout. A takhle přesně to má být. Pobíhání deset minut se stabilizací v ruce mezi maturanty bylo neskutečně úmorné, ale dnes již vidíme, že to stálo za to. Natočení půlnočního překvapení byl náš hlavní úkol a ten jsme hotový předložili maturantům čtyři dny po plese. Pak už následovalo jen aftermovie, které jsme si zpracovali podle sebe a naprosto dobrovolně.

Tato zkušenost nám dala mnoho nových poznatků do budoucích natáčení plesů. Získali jsme úplně první výstup do naší začínající plesové tvorby, což pro nás je natolik cenné, že nám bylo vlastně jedno, kolik za to dostaneme. I když jsme si občas přišli, že suplujeme i práci dvou přítomných fotografek, odešli jsme vesměs spokojeni. Moc děkujeme a do nadcházející zkoušky dospělosti maturantům přejeme hodně zdaru.

Čekání na půlnoc

Na sklonku loňského roku jsme zveřejnili koláž, která měla dokumentovat, co se v roce 2017 nestihlo vytvořit a co čeká až na příští rok. Realizace se dočkaly ale jen dvě z těchto slibovaných videí - prezentační video pro Katolické gymnázoum Třebíč a cinematický film Explored. Letos to vypadalo zkrátka, že na autorskou tvorbu není příliš času. Také jsme u několika těchto „šuplíkových“ projektů odhalili, že zkrátka jejich kvalita není hodna zveřejnění. Budeme se snažit do příštího roku zařadit více autorské tvorby, ale nikdo neví, jak ten rok vlastně bude vypadat. Celý náš tým v jeho první polovině čeká maturitní zkouška a přijímací zkoušky na vysoké školy. Tím se náš čas bude dost limitovat.

PF 2018