news icon Činnost skupiny za 2. pololetí 2017

Naše tvůrčí skupina má za sebou poměrně úspěšný rok. Stále využíváme různé příležitosti k rozvoji naší tvorby a nepřestáváme zkoumat, co nám sedí nejvíce. I v druhém půlroce roku 2017 jsme tvořili různé objednané snímky a nezalekli jsme se ani filmového experimentování, které tvořilo toto období z velké části. Zde je opět pár věcí, které nás v tomto pololetí provázely.


1. Cinematické filmy

Počátek druhé poloviny roku byl ve znamení recyklace starých záběrů, které nebyly zatím nikde použity. Napadlo nás dodat těmto záběrům život a dát jim podobu krátkých cinematických filmů s působivou atmosférou. Nemohly chybět výrazné barvy, horní a dolní černé pruhy a 24 snímků za sekundu. Vše bylo přetvořeno k nepoznání.

V červenci vznikl film Abandoned jako dozvuk studentských filmů do hodin IVT, které jsme zpracovávali naplno v 1. polovině roku. Měli jsme k dispozici 160 záběrů z prohlídky opuštěné oční školy, ze kterých jsme měli až mrazivé pocity. Rozhodli jsme se přidat tématickou hudbu a dobře načasované přechody mezi záběry. Tímto snímkem jsme chtěli vlastně poukázat na vandalismus, který v této budově probíhá. Na mnoha místech komplexu byly popsané zdi, vysklená okna, dveře vylomené z pantů a hlavě stále nové objevující se vchody dovnitř. Ač se správci objektu snaží blokovat tyto vchody, ukazuje se, že jde o téměř marnou práci. Jsme ale i tak rádi, že jsme se do oční školy společně se zaměstnanci správy majetku dostali a pomohli pokračující vandalismus odhalit.

Abandoned je ke shlédnutí zde: https://skupinataf.cz/?s=filmy&view=abandoned.

Abandoned

V srpnu jsme si vybrali trochu veselejší téma. Vytvořili jsme film Slowndown. Využili jsme záběry z října roku 2016, které jsme pořídili v polském Krakově. Byl to vlastně první nezávislý test zpomalených záběrů, který jsme provedli. Hlavní, co jsme pro tyto záběry využili byli všudypřítomní holubi, kteří ve velkých městech hledají útočiště. Jejich odhánění a jejich přílety k hozenému krmení jsou skvělou příležitostí pro zpomalení. Nevynechali jsme ani veselý život na náměstí, kde pobíhal člověk, který pomocí mýdlové vody a sítě vytvářel bubliny různých velikostí. Bylo fajn sledovat pohyb lidí, kteří se bubliny snažili dostihnout. Celkové poslání filmu bylo zobrazení toho, jak skvěle by svět vypadal, kdyby se zpomalil čas. Rozhodně s tímto konceptem končit nehodláme a i v příštím roce s ním budeme experimentovat.

Slowdown je ke shlédnutí zde: https://skupinataf.cz/?s=filmy&view=slowdown.

Slowdown


2. Every corner

Poslední cinematický film tohoto roku nese název Every corner. V tomto případě nešlo však o recyklovaný snímek, ale o počin, který jsme natáčeli v srpnu po dobu několika dní. Mělo jít opět o experiment s určitým druhem záběrů a tentokrát to byla časosběrná videa. Šlo vlastně o to, nechat někde kameru 1 - 2 hodiny a čekat, co se bude před její čočkou dít. Naším cílem bylo zobrazit jeden den v naší rodné Třebíči od východu až po západ Slunce. Nešlo nikdy o to, že bychom natočili jenom západ Slunce a pak to podle potřeby pustili pozpátku. Pro naše poctivé natáčení bylo třeba obětovat i několik hodin spánku vyrazit na naše vybrané místo před východem Slunce, doufat v dobré světlo a vybrat ten správný moment. Takový moment je samozřejmě v ten den neopakovatelný, takže každá malá chyba naši práci mohla zničit. Naštěstí to vyšlo celkem dobře už na první pokus.

Záběr z filmu Every corner

Další záběry jsme točili v centru Třebíče a občas byl problém pro ně vybrat místa, kde bychom nikomu nepřekáželi. Pořád jsme mysleli na to, že z hodiny nahrávání dostaneme 20 sekund videa a podle toho jsme se snažili s lokalitami nakládat. Času nám nám celý proces vzal opravdu mnoho.

Premiéra tohoto filmu se uskutečnila na oslavách 15 let Halahoje na mrákotínském tábořišti.

Byla to dost neobyklá příležitost uvést film uprostřed lesa. Kupodivu to vše proběhlo bez jakýchkoli technických komplikací, což se mnohdy nedá říct ani o některých premiérách, které jsme měli v Třebíči.

Celý tento počin jsme se rozhodli věnovat výměnným studentkám ze Severní Ameriky, které zde stráví celý školní rok, aby se seznámili s naší kulturou, jazykem a poznali nová místa a lidi. Věříme, že to může sloužit i jako dobrý průvodce po zajímavých místech v Třebíči. Zároveň je to také zobrazení běžného života naší civilizace, kdy používáme dopravní prostředky téměř na každém rohu.

Představení filmu

Every Corner je ke shlédnutí zde: https://skupinataf.cz/?s=filmy&view=every-corner.


3. Videa na zakázku

Vždy, když je nám řečeno, ať někde něco natočíme, máme z toho radost aniž bychom za toněco očekávali. Je to možná výsledek naší dosavadní práce, kdy se už lidi nebojí na nás vsadit, protože věří, že odvedeme dobrou práci. Nebo je to možná tak, že už jim nezbývá nic jiného a my jsme jejich poslední možnost. To jsou však jenom spekulace.

V červnu jsme natáčeli ochotnické divadelní představení ‘’O Šípkové růžence,’’ které mělo asi 20 minut a poté jsme ho dávali dohromady a vypalovali DVD.

V srpnu jsme se zúčastnili soukromé rodinné oslavy, kde jsme zaznamenávali celé dějství. Šlo konkrétně o natočení 11 vystoupení a scének, které zde každoročně dvě větve rodiny předvádějí. Celkově jsme se s délkou záznamu dostali na hodinu a půl. Bylo to tak úplně nejdelší video, které jsme zpracovávali. Nechali jsme snad všechny záběry beze změn přidali jsme společné fotografie.

Z natáčení rodinné akce

Dalo by se ještě zmínit natáčení dne otevřených dveří na Katolickém gymnáziu v Třebíči a oslavy 15 let Halahoje v Mrákotíně.

Doufáme, že naše práce pro druhé bude pokračovat i v příštím roce a třeba se dostaneme časem k bodu, kdy nám budou svěřeny i stužkovací plesy a svatby. To je ale zatím ve hvězdách.


4. Nové vybavení

Z našeho založeného fondu jsme po měsíci od výdělku vzali většinu peněz a po společné domluvě jsme se rozhodli koupit ruční stabilizátor a malý gorilla pod (ohybatelnou trojnožku). Nastavení stabilizátoru byl pro nás velký oříšek. Je na něm spoustu věcí, se kterými se dá hýbat v závislosti na hmotnosti vyvažovaného zařízení. Máme k dispozici celkem tři závaží. Z počátku se nám tato koupě moc nezdála. Nejedná se o absolutní stabilizaci, ale je to zajištění toho, aby kamera nevytářela příliš ostré otřesy. Přesto si myslíme, že třeba na stabilizaci těžkých kamer a fotoaparátů je toto zařízení skvělé. Třeba toho někdy využijeme.

Gorilla pod a ruční stabilizátor


5. Změny na webu

Náš web změnil v tomto období zásadně svoji podobu. Ve verzi 1.7 byl kompletně přepracován horní menu panel. Šlo nám o to, dostat všechny položky na střed. Panel se dvakrát zvětšil, byly upraveny ikony stránek a vše bylo zatmaveno do černa. V rámci kódu bylo těžké dosáhnout správného přizpůsobení panelu všem typům obrazovek a zařízení, ale nakonec po dlouhém snažení tato verze vyšla na světlo světa a vypadá to, že si tuto podobu ponecháme ještě dlouho.

Změn se dočkala také hlavní stránka, na které přibyl nový plugin na prohlížení obrázků ze sekce Aktuálně a O nás. Tento plugin je plně dotykový, takže jsme jím výrazně usnadnili listování na mobilních zařízeních.

Nová podoba webu

Dostali jsme se také konečně k nástroji, který přehledně zobrazuje nejnovější příspěvěk z naší Facebook stránky a navíc perfektně zapadá do vzhledu našeho webu. Ještě s ním sice trochu bojujeme, ale zatím se jedná o nejpřijatelnější verzi, kterou jsme našli.

Na změny na webu se můžete podívat zde.


6. Pražský filmový kufr

Úplně poprvé v novodobé historii naší skupiny jsme se vydali samostatně na filmový festival amatérské tvorby do Prahy. Jednalo se o Pražský filmový kufr, který se konal v kině Dlabačov na Praze 6. Hlavním programem celého dne byl pás promítaných nominovaných filmů ve velkém kinosále. Na místo jsme dorazili v deset hodin a nahlásili jsme se u vchodu, kde jsme nahlásili název našeho filmu, na základě kterého jsme se dostali dovnitř a mohli jsme si vybrat spoustu reklamních předmětů festivalu. Velkým plusem bylo, že celá akce byla vlastně zdarma. Jediné, za co se platilo bylo jídlo, pití a předměty z Muzea Karla Zemana, které zde provozovalo také workshop dokreslování scény. A to nebylo jediné, co se tu dalo vidět a zažít. Na to, jak byly prostory kina malé se doprovodného programu dokázalo zorganizovat opravdu mnoho. Člověk nevěděl kam dřív skočit. Mohli jsme si vytvořit vlastní placky, nechat se vyfotit ve fotokoutku, nechat se namaskovat od profesionálních maskérů nebo zhlédnout besedu se známými osobnosti z oblasti kinematografie.

Vyhlášení cen na Pražském filmovém kufru

Bylo to zkrátka skvělé pro každého, kdo tam byl. Večer se odehrálo vyhlášení cen a promítání vítězných snímků. Měli jsme možnost porovnat jak vypadají filmy vytvořené různými věkovými skupinami. Mnohdy jsme byli až překvapeni, jak profesionálně může vypadat amatérská tvorba. Dalo by se říct, že to byl i určitý impuls pro nás. Jeli jsme si sem vlastně pro inspiraci a té se nám také dostalo. Jsme moc vděční organizátorům za to, jak akci připravili. Atmosféra byla velmi příjemná a nám velmi blízká. Všude okolo jsme viděli mladé a energické lidi, kteří se vydali po stejné cestě jako my.

Společná fotka z fotokoutku


7. Boj o divácké ceny

Letos proběhly pro nás první divácké soutěže. Jedna byla v rámci Pražského filmového kufru a druhá kolem Videoculture FESTu. V obou těchto soutěžích jsme se snažili přesvědčit lidi, aby nám pomohli a třeba nás i odměnili za naši práci, pokud se jim v minulosti líbila. Bohužel se ukázalo, že moc nadšenou a silnou komunitu nemáme. Přišlo nám, že na naše příspěvky vůbec nikdo nereaguje a všem jsme tedy úplně jedno. Snažili jsme se to zachraňovat přes soukromé chaty a tam jsme pár hlasů nejspíš nabrali. Každopádně to bylo málo. I když jsme doufali, že celkový zájem o hlasování nebude velký, v PFK hlasovali lidé pro filmy třemi tisíci hlasy. Tady jsme celou dobu vůbec nevěděli, jak na tom jsme, takže to bylo překvapení až do vyhlášení nominací na diváckou cenu, kde ani jeden z našich filmů bohužel nebyl.

Poděkování za účast z VideoCulture FESTu

Videoculture fest se odehrával celý na internetu a hlasovalo se zde pomocí hvězdiček.

Vítězem se stal ten, kdo měl nejvyšší průměr hodnocení filmu. Zpočátku se nám zdálo, že by se nám to mohlo podařit. Průběžně výsledky vypadaly dobře, ale opět jsme padli na tom, že nemáme silnou komunitu. Fanoušci jiných filmařů nás neustále posílali jednou hvězdičkou k horším a horším výsledkům. Tímto chováním tato soutěž ztrácela úroveň. Asi bychom byli pro to, aby průběžné výsledky nebyly vidět a aby autorizace hlasování probíhala přes e-mail.

Ač jsme z diváckých klání odcházeli poražení, vážíme si všech, které jsme nemuseli pro hlasování přemlouvat (nakonec se našlo dost takových lidí, jen si našich příspěvků nevšimli). Vážíme si i organizátorů Videoculture festu za organizaci ryze internetové soutěže, i když bychom jí ještě trochu pozměnili. Po vyhlášení výsledků nám na email přišlo poděkování za účast přímo od organizátorů.


8. Zimní vzpomínání

,,Ať je v zimě na co vzpomínat!’’ To byla slova, která zdobila novoročenku studentského klubu Halahoj pro rok 2017, kdy tento spolek oslavil 15 let své existence. Pod tímto přáním byl sepsán seznam celkem pěti akcí, které toto půkulaté výročí měly za úkol oslavit. A na všech těchto akcích jsme byli přítomní i my. Vše začalo osmým plesem Halahoje, který jsme zaznamenávali již podruhé. V tu dobu se myšlenka udělat z těchto akcí cyklus videí teprve rodila. Byli jsme požádáni o natočení i Regionální velké výměny zkušeností a pak už jsme se s jasnou vizí na následujících akcích pohybovali samostatně. Čekal nás třebíčský půlmaraton, multižánrový Festival ZaZdí a nakonec oslava 15 let Halahoje na Mrákotíně. Všechny sestřihy jsme v průběhu roku vydávali na náš YouTube kanál. Chtěli jsme z nich však udělat pro Halahoj jeden velký film, který jednou bude velice cenný. Proto vznikl projekt Zimní vzpomínání. Člověk by si řekl, že teď už nám vlastně zbývalo jen dát všechny sestřihy za sebe a bylo by hotovo. My jsme to však chtěli udělat trochu jinak. Oslovili jsme organizátory, kteří v Halahoji působí a požádali jsme je o pár slov, které by pronesli o každé natočené akci. Úvod a závěr měl na starosti předseda klubu Vít Oplatek. Zbylá práce byla na Veronice Vostalové, Haně Milostné, Ondřeji Herzánovi a Berenice Lukáškové. Všichni odvedli při pronášení svých medailonků skvělou práci a moc nám tím pomohli. Bez těchto lidí by projekt neměl smysl - a to hlavně z hlediska organizace jednotlivých akcí. Bez nadšených lidí, kteří se každé akce chopili by nevznikla jediná sekunda celého filmu.

Tímto vzdáváme Halahoji obrovské díky za všechno, co dělá pro děti a mládež a za možnosti, které naší skupině poskytuje. Byla to pro nás obrovská výzva a zkušenost, která nás opět posunula dál.

Premiéru filmu si mohli diváci z řad veřejnosti vychutnat 9. prosince 2017 v aule Katolického gymnázia společně s koncertem folkové skupiny Marien. Křest filmu proběhl 15. prosince 2017 v Domečku Halahoje, kdy se také film promítal pro organizátory. Internetové vydání filmu je v plánu na počátku roku 2018, zatím však jednoznačný termín neexistuje.

DVD s projektem Zimní vzpomání lze zakoupit u Vítka Oplatka v Domečku Halahoje za 50 Kč. Výtěžek z prodeje půjde organizaci Chuť pomáhat na humanitární pomoc na východní Ukrajině.

Zimní vzpomínání je ke shlédnutí zde: https://skupinataf.cz/?s=filmy&view=zimni-vzpominani.

DVD Zimní vzpomínání a novoročenka Halahoje


9. Mobilní aplikace

Naše skupina se dočkala vlastních mobilních aplikací na všechny podstatné platformy - tedy na Android a iOS. Měli jsme dostupnou i aplikaci pro Windows 10, ale nástroj přes který byla dělána přestal být podporován Microsoftem a tak nyní aplikace nejde znovu stáhnout. Budeme usilovně pracovat na tom, abychom jí vrátili život jinou cestou.

Aplikace na Android by měla být dostupná neomezeně. Lze jí totiž stáhnout rovnou z našeho webu a jako soubor .apk ji nainstalovat. Doporučujeme mít verzi Androidu 5.0 a vyšší.

Aplikaci na iOS nemáme kompletně prověřenou a nemáme informace o tom, jak vypadá instalace aplikace mimo Appstore do telefonu. Stále proto hledáme někoho, kdo by nám o tom poskytl informace. Každopádně po instalaci by měla aplikace fungovat úplně stejně jako Android verze.

Aplikace pro iOS


Závěrem

Děkujeme všem za podporu v roce 2017. Uvidíme se zase v roce příštím a slibujeme, že to bude stát za to. Připraveného materiálů máme dost už teď a těšíme se, co náš při jeho zpracování a vydávání čeká. Příjemný start nového roku Vám přeje Tvůrčí skupina Toma & Frankího.